Může být monopol (v)hodný?

Před pár dny jsem se začetl do nové knihy "Od nuly k jedničce". Autorem je Peter Thiel, který investoval do online společností jako PayPal, Facebook, LinkedIn a většinou stál i u jejich zrodu, celkem celebrita v Silicon Valley. Kniha mě ani tak nenalákala na spousty chytrých rad od investorského guru, jak založit startup a na co si dát pozor, než se z něj stane druhý Facebook. Podobných knih vychází teď mraky (určitě znáte, Mysli jako Steve Jobs a jiné). Zapamatovat si i jen desetinu rad, co se na vás jako potencionálního Zuckerberga č. 2 všude hrne, je nad lidské síly a ještě náročnější je, se dle nich držet. Tahle kniha je jich také celkem plná, ale to mě na první pohled tolik nelákalo. Spíše mě zaujal Thielův hodně jiný pohled na byznys, až dalo by se říci provokativní, trochu extrémní, ale bez debaty zajímavý k přemýšlení. Leitmotivem knihy je v kostce asi toto: monopoly jsou vlastně fajn, konkurenční prostředí zabíjí byznys.

Já osobně jsem vyrostl do světa, kde se monopoly bouraly a ukazovány byly jen v tom nejhorším světle. Český telecom brzdil internet, Česká pošta brzdila rozvoj kurýrních služeb, České dráhy to samé na železnici apod. Říci mi v té době, že monopol je vlastně fajn, tak to shodím ze stolu jako naprostý blábol. Co může být lepší než konkurence a tzv. Klausova volná ruka trhu, která sníží ceny a zlepší služby. Thiel si to v knize nemyslí. A také rozlišuje podobný státem natvrdo určený monopol od monopolu, který si vybudujete sami na trhu prostě tím, že máte jedinečnou službu - tím je myšleno ne jen lepší, ale o několik řádů lepší, že nemáte konkurenci. Google má monopol na vyhledávání, Microsoft (alespoň zatím) na operační systém, Facebook na soc. sítě a Apple na smartphony (drtivá většina zisku z trhu jde k nim i když mají mraky konkurence) atd. A když budujete firmu nebo do ní investujete, tak byste měli chtít něčeho podobného dosáhnout, mít monopol na daném trhu. Ne skákat do byznysu, kde je už sto konkurentů a vy za velké peníze, stále ve ztrátě nebo s malinkým ziskem, s kterým sotva přežíváte, budete bojovat o každého zákazníka. Co takové krvácení přinese? Zákazníkovi nižší cenu? Zřejmě ano. Lepší služby? Jak kdy. Rozvoj do budoucna? Naprosto ne! Pokud se ohlížíte za každým kvartálem, zda jste alespoň v kladných číslech a nepovedený experiment vás může stát bankrot, tak těžko myslíte na budoucnost a rozvíjíte firmu a trh, jen přežíváte. Monopol tohle řešit nemusí. Že bude produkt pro zákazníky dražší? No a co, o to tu přeci podle autora knihy nejde, vy jako majitel/zakladatel/investor jste s tímto přesně spokojen a o zisk jde přeci až na prvním místě. Kdo chce půlku života trávit budováním firmy, která sotva vydělá na živobytí? Všichni podnikatelé ve výsledku usilují o monopol, jen si asi vybrali špatné bojiště.

Jako plno věcí dává v té knize smysl, hlavně když to celé berete z pohledu majitele firmy ne zákazníka. Tomu je ale většinou zdraví firmy fuk, zajímá ho hlavně cena a to ideálně zadarmo, pokud není firma v něčem tak jedinečná, že cena vlastně ani tak roli nehraje. Je také pravda, že jen velké firmy, které svého času neměly konkurenci a nemusely se vůbec ohlížet kolem sebe, investovaly velké peníze do rozvoje a nastavily standard na trhu, z kterého zase těžilo plno jiných firem a ve výsledku i zákazníci (např. Microsoft, IBM). Co ale potom, když monopol dosáhne takové velikosti, že nějakého rozvoje již není schopen a trh začne spíše brzdit, jen aby z něj dojil stále dolary a jakákoliv alespoň trochu revoluční inovace je zadupána (či koupena) dříve, než se dostane za zeď takovéto firmy? Odpověď je podle Thiela vlastně jednoduchá. Nahradí ho jiný monopol. I když v té době je to ještě malý progresivní startup, který si dá do sloganu třeba, já nevím, Don´t be evil.