Co bude znamenat zvýšení DPH pro český herní trh?

Včera po dlouhým peripetiích naše vláda zvedla sazbu DPH od roku 2013 na 15% a 21%. Pár dnů teď budeme všude číst, kolik korun to bude stát průměrného Čecha měsíčně, jak lidi budou šetřit, kupovat levnější a nekvalitnější věci (bohužel vše pravda) apod. Je to standardní kolečko, které jsme v posledních letech zažili již několikrát. Mě v tuto chvíli jako hráče a prodejce her na PC a konzole více zajímá, jak toto ovlivní herní trh v ČR.

Než si začneme malovat katastrofické scénáře, bylo by dobré v rychlosti nahlédnout do minulosti, jak hry byly daněny před lety. Do roku 2004 byly hry a software jako celek řazeny do snížené sazby DPH 5% a hardware byl v sazbě 22%. Zde si vzpomínám na jednu už zapomenutou kauzu, kdy v té době slušně rozjetému a na trhu silně expandujícímu CD Projektu místní finanční úřad zařadil hry do základní DPH 22% i když všichni na trhu to účtovali se sníženou sazbou a chtěl po CDP doplatit i předchozí roky. CD Projekt si to samozřejmě nechtěl nechat líbit a snažil se do toho stáhnout všechny firmy na trhu. Pokud by se mu to povedlo, tak by to bylo likvidační pro mnohé z distributorů a CD Projekt byl díky tomu mezi konkurencí asi nejnenáviděnější firmou na trhu :-). Ať už to urychlily aktivity kolem tohoto sporu a nebo ne, v roce 2004 spadly hry do základní sazby DPH 22%, tedy v podstatě ještě o procento vyšší než se chystá na rok 2013. Rok 2004 byl celkově takový zvláštní, protože na začátku roku museli všichni zdražit hry o velká procenta a pak od května 2004 byla základní sazba snížena na 19%. Od roku 2010 se zvýšila na 20% a tam se drží až do této chvíle.

Ne každý prodejce/výrobce to přizná, ale má radši větší skokové změny DPH, protože ty mu dávají mandát hýbat s cenou i ve vysoce konkurenčním prostředí. Pokud se daň, jako v roce 2004 u her, zvedne ze dne na den o 18 procentních bodů, musí se to promítnout do ceny a každý rozumně uvažující zákazník to většinou pochopí. Ceny se nastaví tak, aby byly co nejméně bolavé pro zákazníky (v rámci možností) a aby si výrobce/prodejce udržel rozumnou ziskovost, která ho nepoloží při prvním výkyvu na trhu. To, jak se zvedá DPH v posledních letech, je méně bolavé pro zákazníky, ale prodejci tomu říkají plíživá smrt. To procento za procentem se zdá jako malinká bolístka, na produktu to jsou jen řádově koruny a místo, aby se hýbalo z cenou z 599 Kč na 606 Kč, se to nechá na původní hladině a o vyšší DPH se podělí prodejci a distributoři. Ale pár takovýchto zvýšení a již to nejsou koruny, ale desetikoruny a na dražších edicích a hardwaru už dokonce stokoruny.

Každopádně zdravý trh si poradí i s takovýmto plíživým zvyšováním nákladů. Zvedá se tak tlak na efektivitu (což nikdy není na škodu) a pokud je trh v růstu, tak se náklady na vyšší DPH vyrovnají vyšším prodejem zboží. Otázka je, jak hodně zdravý a růstový je náš herní trh. Podle mnoha indicií zas až tak moc není. Před pár lety prošel silným zemětřesením, kde z trhu odešlo několik subjektů, např. i ten zmiňovaný CD Projekt, a firma, která ho nahradila, je už jen torzo jeho dřívější slávy (i když chválím za to, že se alespoň snaží v rámci svých možností). I například takový tahoun trhu jako EA Czech musel tento rok propustit několik lidí a přesunout se do menších kanceláří. Trh jako celek je navíc silně podfinancovaný. To není jen moje doměnka, ale fakt. Kvalitní lidé odcházejí do jiných oborů, protože u her je nedokáží tolik zaplatit a na věci a nápady, které by rádi realizovali, nejsou v rozpočtech herních firem peníze. Zde nechci, aby to vypadalo, že nějak brečím. Každý má právo se rozhodnout a pokud není schopen na svém byznysu vydělávat, tak ať odejde a dělá něco jiného. Každopádně trhu jako takovému to moc neprospívá a na celé věci to nic nemění.

Když už se bavíme o trhu, tak podle Asociace herního průmyslu (AHP) je veliký kolem 2,2 miliardy korun ročně. Do toho jsou započteny i konzole a další HW, hry z toho jsou podle GFK a mých odhadů asi 800 miliónů. Pokud budeme uvažovat, že vyšší DPH se do zvýšení cen promítne minimálně či skoro vůbec, tak jednoduchou matematikou si můžeme spočítat, že trhu bude ročně chybět kolem cca. 15 000 000 Kč. V porovnání s velikostí trhu se to může zdát být zanedbatelné číslo, ale nezapomeňme zmínit, že trh jako takový už pár let stagnuje (alespoň ta softwarová část určitě) a každoroční navýšení nákladů není jen DPH, ale i výplaty, energie, nájmy apod. Pěknou paseku v rozpočtu dokáže udělat také oscilace kurzu EUR/CZK, kde za rok dokáže být rozdílná i o 2 Kč.

Dostávám se tedy zpátky k otázce celého článku. Co bude znamenat zvýšení DPH pro český herní trh? Začátkem roku, kdy běžný zákazník bude číst v médiích, že náklady na život v této zemi se zas o něco zvýší, bude šetrnější a určitě omezí nákup u tak zbytných věcí jako jsou hry. Časem se to uklidní a trh se vrátí do normálu a bude se držet na úrovni stagnace, kterou spíše než vyšší DPH ovlivní příchod nových generací konzolí. U herních společností v ČR ještě více poroste tlak na efektivitu a nevyhne se to propuštění či snižování rozpočtů. Podfinancovanost českého herního trhu zůstane a spíše se ještě zvětší. Ceny her v obchodech zůstanou ale většinou na stejné úrovni jako nyní.

Abych to celé uzavřel v trochu optimistickém duchu. Podobné situace na trhu výrazně pomáhají společnostem, které dokáží s malými rozpočty nabízet zákazníkům maximalní přidanou hodnotu a pokud jsou při tom ještě navíc schopni profitovat, tak dokáží porážet i mnohem větší společnosti, které roky nemusely peníze moc řešit. Věřím, že to je případ i našeho Xzone. Když kolikrát porovnávám rozpočty v UK nebo Německu na stejnou činnost, co zde dělá na koleně pár lidí (a nemusí to být jen distribuce her, ale třeba i herní magazíny), tak se nepřestávám divit, co český člověk za minimum peněz je vše schopen zvládnout a stihnout.

Více o autorovi najdete na jeho Twitteru.