Proč nebýt alespoň dneska pasivní

17. listopad bych normálně "oslavil" doděláváním restů v práci, výletem nebo prostě jen relaxem doma. Proč oslavovat něco tak samozřejmého jako svoboda a demokracie, může si říci někdo jako já, komu bylo v 89. roce devět let. Stačí se přece jen dojímat u televizních novin u záběrů s Martou na Letné a říkat si, že je fajn, že to naše rodiče dokázali, ale je to už 25 let a život jde dál. Asi by to tak i normálně proběhlo, ale ne tento rok.

Ty stejné televizní noviny jsou vedle záběrů na lidi zvonící klíči také plné různých existencí, kteří bagatelizují či dokonce popírají význam 17. listopadu 1989. Bohužel plno z nich jsou navíc čelní představitelé našeho státu, včetně našich dvou posledních prezidentů. A co je na tom nejhorší? Lidé jim naslouchají.

Nenechte se mýlit, ne každý má Facebook, Twitter nebo píše na blog, kde většina výroky našich vysoce postavených odsuzuje. Běžný lid jim naslouchá a lehce pokyvuje, "ono na tom něco je". Čím sprostěji a hruběji tito páni mluví, tím více získávají pozornosti.

A ti z nich, kteří se nevecpali před televizní kamery, si jezdí podávat ruce do Ruska a to v době, kdy hrozí nová Studená válka, Rusko okupuje část Ukrajiny, agenti ruské rozvědky si v naší zemi podávají dveře a Putin by nejradši vrátil zpět "staré pořádky". Takhle že to má vypadat 25 let po získání svobody? Těžko. Je dobré dát vědět, jak některým našim politikům tak i občanům, že jsme za 17.11.89 rádi a že už ho nebereme jako samozřejmost.

Já překonám svoji pohodlnost a půjdu dneska v 17:00 na Mírové nám. v Lounech zapálit svíčku. Nic světoborného, žádná demonstrace proti Zemanovi (na něj platí stejně jen ignorace), jen symbolický akt pro mě osobně a pro některé lidi v Lounech, že nechci zpátky "staré pořádky" a že si vážím toho, co máme.